Žáci 1. ročníku IT realizovali pod vedením učitele IT předmětů Ing. Pavla Rochela fascinující projekt, jehož cílem bylo vypustit meteorologický balón se sondou do stratosféry a monitorovat fyzikální veličiny, jako je například teplota a rychlost stoupání balónu v extrémních výškách až 40 km nad zemí. Sonda byla vybavena GPS vysílačem, kamerovým systémem a moderními čidly, schopnými odolat nízkým teplotám a nízkému tlaku. Tým pečlivě vybíral technologii, od vysoce výkonných kamer přes baterie s dlouhou výdrží až po speciální stabilizační prvky, které měly zabránit nežádoucímu otáčení sondy během letu. První pokus o start proběhl 18. června 2025. Po důkladné přípravě balónu, který byl naplněn heliem a pevně spojen se sondou, byla technika přemístěna do startovní pozice. Vše vypadalo slibně, dokud nedošlo k nečekanému problému. Při povolování pomocných lan balón náhle nabral velkou rychlost, což vedlo k přetržení spojovacího lanka mezi balónem a sondou. Lanko bylo vybráno s ohledem na jeho vysokou pevnost, ale je možné, že už z výroby mělo skrytý defekt. Ten však bohužel zpětně nebylo možné ověřit. Výsledek byl jednoznačný – balón odletěl bez zátěže a sonda zůstala na zemi. Tento neúspěch byl pro studenty zklamáním, ale zároveň cennou lekcí, která odhalila slabá místa projektu. Tým se rozhodl provést úpravy technického řešení, zejména v oblasti upevnění sondy a kontroly startovní fáze, aby se podobný problém neopakoval.

Nafukování balónu čistým héliem z tlakové láhve (200 atm)

  Poučení z prvního pokusu se zúročilo 27. července 2025, kdy se uskutečnil druhý start. Tentokrát byla startovní příprava ještě důkladnější – spojovací mechanismus byl posílen a tým si nacvičil jednotlivé kroky vypouštění. A výsledek? Úspěch! Balon se sondou hladce vystoupal do oblak, a to až do výšek, které umožnily sbírat cenná data z atmosféry. GPS vysílač přenášel polohu v reálném čase a kamery pořizovaly fascinující záběry. Sonda zaznamenala nejen teplotní změny, ale i dynamiku stoupání a chování balonu ve vysokých nadmořských výškách. Studenti tak zažili opravdový triumf – jejich úsilí, vytrvalost a schopnost učit se z chyb přinesly ovoce. Projekt se stal inspirací nejen pro samotné účastníky, ale i pro další žáky školy, kteří se nyní zajímají o podobné technické a vědecké výzvy. Projekt ukázal, že i středoškoláci mohou realizovat výzkumné projekty s vysokou odbornou úrovní. Studenti se naučili plánovat, spolupracovat v týmu a čelit reálným problémům. „Tento projekt nebyl jen o technologiích, ale hlavně o spolupráci a odhodlání nevzdávat se po prvním nezdaru,“ shrnul vedoucí projektu Ing. Pavel Rochel.

Přehrát video
Přehrát video Místo startu balónu nedaleko města Toužim
Přehrát video 18.6.2025 – Plnění balónu čistým héliem
Přehrát video 18.6.2025 – Příprava monitorovací stanice
Přehrát video 18.6.2025 – Příprava padáčku pro návrat do atmosféry
Přehrát video 18.6.2025 – Start balónu na poli u Toužimi
Přehrát video 27.7.2025 – Příprava na druhý start
Přehrát video 27.7.2025 – Plnění balónu čistým héliem
Přehrát video 27.7.2025 – Upevňování nosných lanek sondy
Přehrát video 27.7.2025 – Start do vesmíru na poli u Toužimi
Přehrát video 27.7.2025 – Navázání komunikace se sondou
Přehrát video Galerie – 1. start balónu 18. června 2025
Přehrát video Galerie – 2. start balónu 27. července 2025
Přehrát video Galerie – Fotografie a údaje ze stratosférické sondy

  Start tedy proběhl bez komplikací. Balón vystoupal rychlostí 4,38 m/s (15,77 km/h) nad zemský povrch a dosáhl maximální výšky 36,64 km. Tam se zvětšil na cca. devítinásobek své velikosti a poté praskl. Následně začal padat k zemi, zpomalován pouze malým padáčkem. Před startem byla do specializovaného softwaru zadána vstupní data – místo vypuštění, objem balónu a množství hélia. Program zohlednil aktuální atmosférické podmínky a odhadl přibližné místo dopadu. Součástí sondy byl i vysílač GSM, který po dopadu zaslal souřadnice dopadu. Balón nakonec uletěl 120,60 km a sonda dopadla do oblasti lesa Krušných hor, poblíž česko-německé hranice. Podle signálu ji tým rychle dohledal. Problém nastal až při samotném vyzvednutí – sonda uvízla v koruně vzrostlého smrku. Improvizované pokusy s nasbíranými klacky neuspěly, proto se tým vrátil až druhý den s potřebnou technikou. Vedoucí projektu Ing. Pavel Rochel je na podobné situace připraven – sonda byla nakonec sundána pomocí dronu. Zařízení pak putovalo do školní laboratoře, kde byla vyhodnocena nasbíraná data, filmové a fotografické záznamy, které zde s Vámi rádi sdílíme.

Sonda dopadla do koruny vzrostlého smrku
Maximální dosažená výška 36,64 km
Čas dosažení maximální výšky 27.07.2025 10:11:41 UTC
Minimální teplota -35,4 °C
Maximální teplota 26,3 °C
Doba trvání letu 02:59:44 hodiny
Průměrná rychlost stoupání 4,38 m/s (15,77 km/h)
Průměrná rychlost stoupání nad 30 km 2,20 m/s (7,92 km/h)
Průměrná rychlost klesání 11,52 m/s (41,47 km/h)
Průměrná rychlost klesání pod 3 km 4,86 m/s (17,50 km/h)
Průměrná rychlost klesání pod 1 km 2,09 m/s (7,52 km/h)
Celková uletěná vzdálenost 120,60 km
Průměrná horizontální rychlost 11,18 m/s (40,25 km/h)
Maximální přetížení 6,08 G